Jirka Šámal je bojovník, který nemalou část svého fotbalového života strávil i ve Vejprnicích. U spoluhráčů i fanoušků zanechal nesmazatelnou stopu nejen jako sportovec, ale i jako férový člověk. Teď ale musí svádět těžší boj než sportovní bitvy, které jako vynikající hráč i trenér sváděl na trávnících, neboť se mu do cesty postavila zákeřná nemoc ALS.

Jirka v tom ale není sám – podporují ho příbuzní, známí, bývalí spoluhráči i současní svěřenci. Stranou nezůstávají ani kluby, jimiž procházel – Jiskra Domažlice a Slavia Vejprnice. Jirku by kluby rády podpořily v jeho boji, a to nejenom morálně, ale i finančně. Pro tento účel bude založen transparentní účet, na němž bude Jirku podpořit každý.

Oba jmenované kluby připravují benefiční utkání. První se uskuteční v Domažlicích v neděli, 30. 5. 2021 od 16:00 mezi Jiskrou Domažlice divize a Jiskrou Domažlice ČFL. Druhé ve Vejprnicích v sobotu 5. 6. 2021 od 16:00 mezi SK Slavia Vejprnice (sezóna 1999/2000) a 1. FC Plzeň (sezóna 1996/1997, účastník ČFL).

Jaromír Mysliveček

Jirka Šámal je pro mne slušný, inteligentní člověk, jako by byl z jiné planety. Navíc si tuto vlastnost přenesl do svého fotbalového umění, a to nelze natrénovat. Je to režisér, který řídí celou hru svého mužstva. Já měl to štěstí, že jsem Jirku v mužstvu měl (ČFL). Uměl mužstvo strhnout k velkým zápasům a když se něco nepodařilo, dostávalo se mu tvrdé kritiky od majitelů klubu. Jsem hrozně rád, že se stal po skončení kariéry trenérem. Své hráčské dovednosti a zkušenosti tak může předávat svým svěřencům. A za to Jirko dík.

Jirka Šanda

„Nesmírně rád vzpomínám na dobu, kdy jsem mohl po boku Šámyho nastupovat v záloze 1. FC Plzeň v ČFL. Když se ohlédnu za celou svou kariérou zpět, byl on tím nejlepším středním záložníkem, se kterým jsem kdy měl tu čest hrát v mužstvu. Byl to tahoun, motor na hřišti ale i úžasný člověk mimo hřiště, což bylo snad ještě důležitější. Byl kapitán s velkým „K“. Každý z nás byl tenkrát na hřišti nahraditelný, on ne. Pokud právě z důvodu zranění chyběl, nebyli jsme to již my jako s ním v zádech. Ač jsme se poslední roky neviděli tak často, jak bych si přál, sledoval jsem jeho práci coby trenéra. I v této nelehké branži ukázal, že je muž na správném místě.

Nyní se mu postavil do cesty soupeř nejsilnější. Soupeř, kterého zatím nikdo nepřemohl. Ale i v tomto nerovném souboji mu však věřím, pevně věřím v jeho obrovskou vůli, bojovnost a motivaci, kterou nás udivoval v časech hráčských. Jsem mu v každém případě být se vším nápomocen.“

Trenér Jiří Kotrba

Poznali jsme se v devadesátých letech minulého století v Chebu a prožili společně krásné roky života naplněného fotbalem. Současnost ale již není jen o fotbalu, ale především o hledání vnitřní síly, jak co nejúspěšněji bojovat s překážkami, které život nachystal. Moc a moc ti přeji, abys v sobě našel mnoho sil a bojoval tak, jak jsem tě znal z fotbalového hřiště. Vždy se zaujetím a naplno. A stejně jako hráč i trenér potřebuje k tomu, aby uspěl vedle umění i kus štěstí a náhody, tak i já tobě dnes přeji kamion plný štěstí a té správné náhody.