Když prší, tak prý prší štěstí. Své o tom vědí hráči A mužstva Slavie, kteří v sobotním utkání pomyslně tahali za kratší provázek. Z úvodní letargie se dřív probudili hosté. V 11´běžel s míčem na noze Týml. Na stadionu se snad nenašel nikdo, kdo by\ nevěřil, že náběh skončí góle. Chyba – místo střely přihrávka, která nenašla adresáta. O dvě minuty později přišlo další varování, které po rohu Kučery a závaru před domácí brankou skončilo v autu. Ve 35´se blýskl brankář Vavrík, když zneškodnil po pěkné kombinaci střelu Týmla. Rohem hostů pak jejich aktivity skončily.

Po obrátce snad jen ve 49´ připomenul Krejčí a mírná převaha hostů pokračovala. V 51´ještě Kluska na míč z rohu nedosáhl, ale o 3´později už byl, po chybě Bárty a přihrávce Lopaty, úspěšný Týml – 0:1. A pak přišel, velice nesměle, déšť a přeskupení řad při prvním střídání v celku Slavie. Se sílící intenzitou jakoby probouzel ze spánku naše hráče a výsledkem byla, po průniku střídajícího Šmídla a jeho přihrávce na hranici šestnáctky, vyrovnávací branka Krále – 1:1. Sílící déšť pomáhal víc našim borcům a s výjimkou několika standardních situací a žlutých karet se diváci fotbalem moc nepotěšili. Vše rozhodla až branka Hellera v nastaveném čase, který osamocen, nehlídán umístil míč hlavou do sítě – 2:1.

A co k utkání řekl trenér J. Šámal? „Zatímco soupeř je konsolidovaným týmem, v tom našem jsou hned tři do loňska dorostenci, kteří dospělému fotbalu teprve „přicházejí na chuť“. A štěstí? Zaplať pán Bůh, že nechodí po horách, ale po lidech. Dneska tu bylo po celý zápas“.