Veledůležité utkání sehrála rezerva o pouťové neděli v Losiné. Pokud nechtěla ztratit kontakt s celky, které spolu s ní počítají každý bodík na řetízek záchrany, pak povinnost velela vyhrát. Pomohlo i to, že áčko mělo volno, protože Rozvadov do jarní části přeboru kraje nenastoupil, a tak mohl trenér J. Krištof využít nabídku a pomoc hráčů širokého kádru áčka. Chtělo by se říct, to se to pak hraje. Opak je pravdou.
Na tvrdém a poměrně nerovném povrchu dělal hráčům problém odskok míče a jeho zpracování. Necelých 15 úvodních minut svého soupeře na dostřel branky nepustili, ale s přesností přihrávky a koncovkou si rozhodně netykali. Ještě že fungovala pozorná obrana, která domácímu celku neumožnila ohrozit branku, kterou tentokrát hájil Derek Faltus. Když to nešlo kombinací, tak to vyšlo střelou Takáče z dálky, kterou do sítě pohotově nasměroval Matěj Mottl.
Asi si o přestávce něco podobného řekli v kabině také domácí. Čtyři minuty stačili k tomu, aby po narážečce zpět z dobrých 28 metrů trefil domácí Šindelář lehce tyčku a míč, který Faltus kontroloval očima mimo branku, skončil k jeho překvapení v ní. Čas utíkal, brankových příležitostí přibývalo, ale skóre se neměnilo. Naopak do hry se stále častěji dostávali domácí a do podvědomí se dostávala myšlenka – kdo dá gól, vyhraje. A tak se také stalo. Střílenou přihrávku M. Mottla propasíroval do sítě Lhotka a začala honička s časem. Pro domácí ve smyslu srovnat skóre, pro béčko udržet hubené vedení. Z výsledku je patrné, že štěstěna byla na naší straně.
Trenér J. Krištof: „Koho by netěšilo vítězství venku nad úporným soupeřem. Protože se neproměněné šance nepočítají a na kdyby se nehraje, pak jsem za tohle těsné vítězství s pomocí kluků kádru áčka. Sami se ale mohli přesvědčit, že procházka růžovou zahrádkou tahle skupina a soutěž rozhodně není.“