První utkání s celkem z horních pater mělo ukázat na kvalitu a sílu našeho áčka. První kousek v pomyslné mozaice úspěchu (úspěšná střelba) přiložil Dan Svoboda, který po kolmé přihrávce Raucha zprava šestnáctky překonal „lobem“ Brataniče / 9´– 1:0. Tím byl celý první poločas. Hosté, na co sáhli, to končilo na buď kopačkách hráčů Slavie (poctivá defenziva) nebo někde v autu, díky nepřesné přihrávce. I tak se počítala každá minuta s gólovým bonusem do poločasové přestávky.
Ta je vždycky sázkou do loterie. Podaří se nám navázat na výkon z první půle? Vezmou si hráči hostů připomínky trenéra k srdci a bude jejich výkon lepší? Bude to vyrovnaný souboj i nadále nebo se projeví síla toho či onoho družstva? Odpověď byla jednoznačná. Hosté měli minimálně 25´stálou územní převahu, kterou ale, díky nepřesnostem z první půle, nedokázali proměnit v to nejdůležitější – vyrovnávací branku a možná další trvalejší tlak. Velmi dobrá defenziva, řízená Havránkem, těch 25´“přežila bez úhony“. Naopak s přibývajícím časem se do šancí dostával i náš celek a (gólová pojistka-druhá branka) chybělo málo – Paul hlavou do břevna, dva brejky do otevřené obrany hostů – to byly okamžiky k úplné spokojenosti (potřebné štěstí).
Trenér Jiří Šámal: „Do utkání jsme vstoupili aktivně a prvních 15´jsme byli lepší. Odměnou za naši aktivitu pro nás byla vstřelená branka. Soupeř, díky své zbrklosti nebo nepřesnosti, do poločasu nic nevymyslel. Nápor hostů v úvodu druhé půle brzdila dobře fungující defenziva, a co prošlo, to s přehledem pochytal brankář Faltus. Pojistku na tři body měl na hlavě L. Paul, ale bohužel jeho hlavička skončila jen na břevně. V závěru utkání jsme měli několik brejkových situací. Bohužel jsme je vyřešili špatně, a tak cenná výhra, byť tím nejtěsnějším poměrem, je pro kluky odměnou za poctivý pracovitý výkon.